ÚVOD

 

Historie vývoje společnosti dokazuje, že v dávnověku poznal člověk vodu a oheň jako dva mocné živly. Přisuzoval jim nadpřirozenou moc, a vývoj společnosti ukázal a dokázal , že jde o jevy, které jsou na straně jedné pro život velmi důležité a na straně druhé velmi škodlivé. Velmi záhy člověk poznal a uvědomil si i ničivou sílu ohně. Prapůvodní ochranou před požáry byl útěk z ohroženého místa. Člověk jednal instinktivně jako ostatní živočichové, kteří se snaží před nebezpečím uprchnout.

Bližším poznáním vlastnosti ohně člověk zjistil, že je možné jej určitým způsobem ovládnout. Oheň se stával více i válečnou zbraní, zejména při obléhání nepřátelských osad, kterým ohnivé a hořící smolné věnce působily velké škody. Lidé v tomto směru neměli žádné znalosti a zkušenosti, nedostatek vody a hasícího nářadí bylo pokaždé příčinou, že plamenům padly za oběť celé středověké vesnice ba i města. Tento živel měl za následek velké zbídačení obyvatelstva, které se z těchto pohrom nemohlo dlouho vzpamatovat. K ochranným opatřením proti ohni byl vydán tak zvaný ,,Řád k hašení ohně v Markrabství moravském“, podle něhož byl každý občan předvolán k zodpovědnosti při jeho nedodržení. Tento řád byl vydán 21.8.1751.

Dobrovolná požární ochrana má na území našeho státu 140-ti letou tradici. Její rozvoj však významně ovlivnily až řády a předpisy požární policie vydané pro Moravu v roce 1873. Hlavní zásadou těchto zákonných norem bylo to, že požární ochrana byla svěřena do samostatné působnosti obce, při čemž starosta za řádné zajištění požární ochrany odpovídal. V těchto zákonech bylo pamatováno i na tvoření dobrovolných hasičských sborů, jako spolků, které po přijetí jednotných stanov a jejich potvrzení příslušným úřadem vykonávali požární ochranu v obci.

V posledních letech existence Rakousko – uherské monarchie byly hasičské sbory organizovány v jednotlivých zemských hasičských jednotách.Protože ve sborech vládl český duch a sílilo protirakouské smýšlení, hrozilo hasičům v Čechách a na Moravě nebezpečí jejich rozpuštění. Nakonec si to nikdo nedovolil, především pro jejich potřebnost a užitečnost.

Podle známých dokladů byl prvním dobrovolným hasičským sborem u nás Sbor dobrovolných hasičů ve Velvarech u Prahy, který byl založen v roce 1864. Další sbory vznikaly až po vydání oficiální spolkové zprávy zákona o zakládání hasičských sborů.


Hasičské desatero

  1. Nehledej v dobrovolném sboru hasičském ni zisku, ni slávy, nýbrž jen povinnosti bratrské pomoci v neštěstí.
  2. Jsi-li hasičským dobrovolníkem, buď jím celou duší a celým tělem, nemáš-li dobré vůle, nejsi dobrovolníkem a jsi dobré věci na obtíž.
  3. Buď obětavý a statečný, ale jednej vždy s rozvahou, zbytečně nevydávej se v nebezpečí a dbej v činnosti hasičské svého zdraví.
  4. Jsi-li činovníkem, nevypínej se nad jiné, ale pamatuj, že ti, kteří Tě zvolili, očekávají od Tebe činnosti zvýšenou a všechny přednosti těla i duše.
  5. Bratry své považuj za rodné, jsi-li vzdělanější, nepohrdej jimi, ale hleď se jich povznést.
  6. Pamatuj, že na hasičském dobrovolníku se žádá povaha přímá, šlechetná a vlastenecká, v pospolitém jednání počestná a vlídná.
  7. Užitečnost hasičského zřízení dokazuje se lépe skutky než slovy, ale zájmy hasičské dlužno vždy a všude slušným způsobem hájit.
  8. Nevyvolávej ve spolku různic, sporů a pohoršení, ale přičiň se kvůli dobré věci, abys všeliké neshody přátelským způsobem zamezil nebo usmířil.
  9. Máš-li na sobě čestný stejnokroj hasičského dobrovolníka, pamatuj, že nevhodným způsobem a chováním nezpůsobíš hanbu jen sobě, ale zařízení, jehož odznak nosíš.
  10. Jsi-li členem hasičské dobrovolnosti, pak se tímto desaterem řiď a pak budeš dobrým hasičským dobrovolníkem.

Hasičská modlitba 

Nechť kdekoli oheň plane, …
já splním svoji povinnost…
Pro záchranu životů Pane …
dej mi síly dost …

V náručí vynést dítě, …
když ještě nevypršel čas, …
ale i starce, matku, …
která má šedý vlas…

Stále na stráži stojím, …
protože povolaný jsem, …
před ohněm blízké chráním …
a pomoci chci všem …

Když z tvé vůle se má stát, …
že sám při tom život ztratím, …
požehnej Pane mé rodině …
a laskavou rukou vrať jim, …
co při plnění poslání, …
jsem jiným lidem dal….